Přemýšleli jste někdy o tom, proč u maminky nejlíp chutná? Nejčastěji každého napadne, že maminka je prostě výborná kuchařka. Mě jedna debata se synem odhalila, jak je to doopravdy. Dítě je vystaveno našemu kuchařskému umu, ať už je jakýkoli, od narození pod dobu dvaceti i třiceti let, takže si zvykne. Zvykne si na určité chuti, typy jídel, kombinace příloh, zeleniny a masa na talíři, na polévky, kaše, zákusky... Máme to všichni v sobě, pamatujeme si chuť maminčiny vyhlášené pochoutky. Vzpomínám si na babiččiny řepánky a olejovou bábovku nebo maminčino nedostižné pečené kuře s bramborami a meruňkovým kompotem a piškotový zákusek plněný máslovým kakaovým krémem.
Vaříme lehčí, méně kalorická jídla, vyhýbáme se nadbytečnému tuku a cukru jako moru. Nikdy neupeču dětem řepánky mojí babičky ani piškot plněný máslovým krémem. Nechutnalo by jim to a myslím, že mě už také ne. Na pečeném kuřeti si v poslední době pochutná málokdo a škubánky s mákem plovoucí v tuhnoucím sádle také moc neosloví.
Moderní vědecké poznatky určují, co je zdravé a co ne, co máme jíst v jaké kombinaci a úpravě, co si máme koupit v lékárně, abychom doplnili chybějící vitamíny a minerály. Docela by mě zajímalo, na jakou dobrotu budou naše děti vzpomínat, až naservírují svým ratolestem různobarevné, všemi živinami oplývající granule, amarouny nebo tatrgel.
-Felisín-
Žádné komentáře:
Okomentovat